ODRÚDY VÍNA 2

Perrum
Původ: Podle spisů V. Alarte z roku 1771 je původem z regionu Evora v Portugalsku.
- Perrmo
Oblast kultivace: V Portugalsku region Alentejo.
Charakteristika: Středně velké, dlouhé, rozvětvené, cylindrické až kónické, řídké hrozny. Malé až střední bobule, oválné formy s tenkou slupkou a pevnou šťavnatou dužinou, trpké chuti. Odrůda rychlého vzrůstu, pozdního zrání, málo až středně produktivní, velmi citlivá na padlí a plísně. Dává přednost kamenitým půdám s dobrým zavlažením.
Víno: Bílé víno příjemně svěží a živé s důraznou aciditou a tónem zeminy.

Petit Manseng
Původ: neznámý
- Escribérou, Manseng Blanc, Mansengou, Mansic, Miot (Francie), Ichiriota Zuria Tipia (Baskicko – Španělsko).
Oblast kultivace: Ve Francii v podpyrenejské oblasti na atlantickém pobřeží. V Uruguay rozšířené baskickými emigranty.
Charakteristika: Středně velké, pyramidální hrozny s malými kulatými, ojíněnými bobulemi šedozelené barvy. Středně raná odrůda s rychlým vzrůstem a velmi pozdním zráním. Dává přednost aluviálním jílovito-vápenatým půdám. Velmi citlivá na padlí, odolává botrytis, která přináší ušlechtilou plíseň.
Víno: Vysoce hodnotné víno s pozdním zráním a ušlechtilou plísní poskytuje velké, sladké, parfémované víno s noblesní svěžestí a vůní skořice a hřebíčku; dosahuje 12 – 16° alkoholu. Víno pocházející z ranější sklizně je suché, svěží a ovocné. Petit Manseng je základní surovinou k produkci AOC Jurançon, Béarn a Pacherenc du Vic Bilh v jihozápadní oblasti Francie.
Gastronomie: Pozdní sběr - tučná játra z kachny. Suché víno – mořský okoun na fenyklu.

Phoenix
Původ: Křížením odrůd Bacchus x Villard Blanc ve Vinařském Institutu Geilweilerhof; autor: G. Alleweldt.
Oblast kultivace: Pokusné kultury v Německu na 41 experimentálních parcelách o výměře 3,1 ha.
Charakteristika: Velké, kompaktní hrozny, lehce podlouhlé, zlatožluté bobule velkého formátu, s lehkým aroma do muškátu. Odrůda středně rychlého vzrůstu, středně raného rašení i zrání. Má dobrou odolnost proti zimním mrazům a vysokou produktivitu. Středně dobrá rezistence proti plísni botrytis. Dobře se jí daří v průměrně příznivém klimatu.
Víno: Silné, delikátně muškátové a se svěží aciditou.

Picolit
Původ: Pravděpodobný původ ve Friuli a okolních regionech (Itálie).
Oblast kultivace: Friuli, hlavně v provincii Udine a Gorizia.
Charakteristika: Rozvětvené, středně velké, řídké a krátké hrozny.Malé, zlatožluté, hnědě tečkované, ojíněné, kulaté bobule s tenkou slupkou a sladkou dužinou. Odrůda rychlého růstu, středně pozdního zrání a slabé produktivity, nejrozšířenější v regionu. Její jméno je odvozeno od malé velikosti bobulí (picollo).
Víno: Excelentní, dezertní víno, tělnaté; intenzivní, žluté, slámové barvy s vůní zralé hrušky, harmonicky sladké.
Gastronomie: Jemný tvaroh s broskvově-medovou polevou.

Pinot Blanc
Původ: Starodávná mutace rodu Pinot.
- Pinot Chardonnay, Blanc de Champagne, Weisser Burgunder (Německo), Auvernat Franco, Pinot Bianco, P. Grigio (Itálie), Feherburgundi (Maďarsko), Rulandské bílé (Česko a Slovensko).
Oblast kultivace: V Německu (1.300 ha), hlavně v Bádensku, ve Francii (1.600 ha), většinou v Burgundsku, v severní Itálii (6.200 ha). Dále se pěstuje v Alsasku, Rakousku, v České republice, na Slovensku, v Chile a Kalifornii.
Charakteristika: Středně velké až velké, kompaktní, někdy rozdvojené hrozny. Podlouhlé i kulaté, žlutozelené bobule, delikátně šťavnaté. Velmi citlivá na plíseň botrytis , pokud není napadena ,dosahuje vynikajícího vyzrání hroznů.
Víno: Velká paleta kvalitních vín, aromatických, ovocných s vůní jablek až po velká sladká likérová vína.
Gastronomie: Suché – losos na kopru. Sladké likérové – dezertní

Pinot Noir
Původ: Je pravděpodobné, že tato odrůda, příbuzná divoké révě Západní Evropy, byla selektována a kultivovaná v době Římanů (Vitis allobrogica).
- Blauer Spätburgunder (Německo), Pino Nero, Pignol (Itálie), Burgundac Crni (Slovinsko, Chorvatsko), Rulandské Modré (Česko a Slovensko), Kék Kisburgundi (Maďarsko) a Pinot Tinto (Portugalsko).
Oblast kultivace: Nejrozšířenější odrůda mírného klimatického pásma. Ve Francii (22.000 ha) je nejdůležitější odrůdou v Burgundsku. Je na stálém vzestupu v německých regionech (6.700 ha). Pěstuje se také v Rakousku, severní Itálii, ve Švýcarsku, v Portugalsku, v jihovýchodní Evropě, v zámoří v severní i jižní Americe, v Austrálii a Jižní Africe.
Charakteristika: Od malého až do středního formátu, cylindrické a kompaktní, rozdvojené hrozny. Bobule jsou kulaté až oválné, tmavomodré barvy, značně modrošedě ojíněné s tenkou slupkou. Dužina je šťavnatá, ovocná a sladká. Adaptuje se ve všech typech půdy středního pásma.
Víno: Tmavá, rubínová barva s tóny dohněda. Vyzrálost, ovocná acidita a typické aroma připomínají zrání v dubových sudech. U mladého vína je chuť ovocná, připomínající ostružiny, u starých vín spíše do ořechů s nahořklým podtónem. Díky zralosti a obsahu kyselin to je ideální víno k dlouhému uložení.
Gastronomie: Medailonky ze srnčího hřbetu na černém rybízu.

Pinot Meunier
Původ: Pravděpodobně mutací odrůdy Pinot Noir, selektované ve Francii před 400 lety.
- Müllerrebe, Schwarzriesling (Německo), Auvergnat Gris (Francie), Blaue Postitschtraube (Rakousko), Rana Modra Molinaria (bývalá Jugoslávie), Miller Burgundy (Austrálie).
Oblast kultivace: Champagne (10.000 ha), omezený výskyt v Alsasku, v údolí Loiry a v Austrálii. V Německu (2.000 ha) hlavně v Würtenbersku, v Bádensku, ve Falcku a Francích; také v Rakousku.
Charakteristika: Středně velké, kompaktní hrozny. Malé, kulaté, lehce oválné, modročerné bobule, se šťavnatou, ovocnou dužinou. Odrůda středně pozdního zrání s tendencí k botrytické plísni kvůli kompaktnosti bobulí.
Víno: Ovocné, všeobecně nedosahující hloubky odrůdy Pinot Noir. Ve Würtenbersku známé jako Schillerwein (kvašení vína bez matoliny). Jedna z odrůd pro šampaňská a šumivá vína.
Gastronomie: Uzeniny, sušená šunka (parmská).

Pinot Madeleine
Původ: Stará odrůda pocházející z mutace Pinot Noir.
-Madeleine Noir, St. Jean, Blauer Frühburgunder, Möhrchen, Augustclevner, Jakobstraube (Německo), Lujega, Luviana Veronese, San Lorenzo (Itálie).
Oblast kultivace: Ve svých tradičních regionech je většinou již 100 let zaměněna za Modrý Portugal, který je také raného zrání.V Německu se pěstuje na 34 ha.
Charakteristika: Stejná jako u Pinot Noir, ale s raným zráním. Je srovnatelná s odrůdou svého původu, ale s menší produktivitou. Silnější slupka snižuje citlivost na plíseň botrytis.
Víno: Červené, sametové, bohaté na extrát, které výborně doprovází pečeni, zvěřinu a sýry.
Gastronomie: Roast-beef.

Pinot Gris
Původ: Je velmi pravděpodobné, že odrůda je mutací ze selekce Pinot Noir v Burgundsku.
- Tokay d‘ Alsace, Malvoisie (Francie, Západní Švýcarsko), Grauer Burgunder, Ruländer (Německo), Pinot Grigio (Itálie), Piros Kisburgundi, Szürkebarat (Maďarsko), Rulandské šedé (Česko).
Oblast kultivace: V Německu na 2.500 ha, hlavně v Bádensku, dále ve Francii (900 ha); v Alsasku se nachází nejrozsáhlejší výsadba. Pěstuje se také v Rakousku, Švýcarsku, Lucembursku, Maďarsku, Severní Itálii a na Novém Zélandě.
Charakteristika: Podle stupně vyzrálosti hrozny nabývají barvy šedočervené až modročervené, středního formátu jsou cylindrické a velmi kompaktní. Kulaté až podlouhlé, velmi stlačené bobule s tenkou slupkou a aromatickou a šťavnatou dužinou. Odrůda je odolná proti nemocem a mrazům, ale citlivá na plíseň botrytis z důvodu kompaktnosti hroznů.
Víno: Vína mohou být velmi rozdílná: lehká a perlivá při rané sklizni, při vysoké zralosti těžká, olejnatá s typickou dřevitou příchutí, nebo dokonce dezertní likérová.
Gastronomie: Suché – sýr Munster. Sladké likérové – tučná kachní játra.

Pinotage
Původ: Křížením odrůd Pinot Noir x Hermitage v roce 1925 na Vinařském Institutu Univerzity Stellenbosch (Jižní Afrika). V roce 1961 figuruje poprvé jeho jméno na etiketách (Lanzerac Pinotage 1959, Stellenbosch Farmers Winery).
Oblast kultivace: V Jižní Africe na 5.000 ha a jako experimentální kultura na Novém Zélandě a v Kalifornii.
Charakteristika: Středně velké, kompaktní hrozny. Tmavomodré, malé, oválné a masité bobule. Odrůda středně rychlého růstu, raného zrání, je průměrně výnosná a dává přednost mírným klimatickým podmínkám s dobrým zavlažovacím režimem.
Víno: Tmavočervené, aromatické, s charakteristickou intenzitou. Při vysoké produktivitě dává středně těžké víno, delikátně trpké a příjemně nasládlé. Při nízké produktivitě z pozdního sběru je víno extraktivní, bohaté na alkohol, intenzivní vůně, s markantním nádechem acetonu, připomínající animální pachy. Zrání v dubovém sudu příjemně vyhladí bohatost buketu. Doporučuje se nechat zrát v láhvi několik let.
Gastronomie: Ragú z divočáka.

Modrý Portugal
Původ: Podle znalců byla odrůda importována do Rakouska v roce 1772 portugalským velmožem jménem baron de Fries.
- Portugais Bleu (Francie), Blauer Portugieser (Německo, Rakousko), Oporto (Maďarsko), Portugaljka, Kraljevina, Portugizal Crni (bývalá Jugoslávie), Früher Vöslauer (Rakousko).
Oblast kultivace: V Německu se 4.500 ha je nejrozšířenější červenou odrůdou. V Rakousku více než 3.000 ha, v České republice 800 ha. Dále se pěstuje v Maďarsku, Chorvatsku, velmi okrajově ve Francii (dovolená odrůda v AOC Gaillac).
Charakteristika: Střední až velké, podlouhlé, kompaktní hrozny. Kulaté až lehce oválné, tmavomodré, ojíněné bobule s tenkou slupkou, s lehce zbarvenou, sladkou, ovocnou a chutnou dužinou. Odrůda rychlého vzrůstu s raným zráním, nenáročná na kvalitu půdy, s pravidelným výnosem. Z těchto důvodů je velmi oblíbená a vysazována v mírném pásmu.
Víno: Často světle červené, květinového aroma, lehké a delikátně ovocné. Zpracovává se také jako růžové se svěží květinovou strukturou.
Gastronomie: Pečená perlička.

Primitivo
Původ: Do Itálie byla odrůda dovezena v 17. století benediktinskými mnichy, kteří rozšířili její pěstování v okolí Bary v Jižní Itálii.
- Primaticcio (Itálie), Zinfandel (Kalifornie).
Oblast kultivace: Hlavně se pěstuje v Jižní Itálii, nejdůležitější odrůda v regionu Puglie. Odtud byl dovezen v roce 1851 do Kalifornie, kde dnes zaujímá plochu 10.800 ha.
Charakteristika: Odrůda středně rychlého růstu dává přednost chudým půdám a je citlivá na plíseň botrytis. Bobule dozrávají velmi nerovnoměrně a to je důvod nepravidelné výnosnosti.
Víno: Bohaté na alkohol, hedvábné, plné, s delikátním buketem, s aromatem do černého rybízu, vhodné k dlouhému uložení.
Gastronomie: Roštěná na zeleném pepři.

Prosecco
Původ: Stará místní odrůda regionu Friuli v Itálii.
-Prosecco Tondo, Prosecco Balbi, Glera, Serprina.
Oblast kultivace: Exkluzivně pěstované ve východní Venecii a Friuli (Severní Itálie).
Charakteristika: Velké, podlouhlé, pyramidální a provzdušněné hrozny, středně velké až velké, kulaté, zelenožluté, ojíněné bobule se silnou slupkou s aromatickou a sladkou chutí. Odrůda s raným rašením dozrávající začátkem října dává přednost nepříliš suchým terénům.
Víno: Šumivé, různé struktury, někdy lehké, někdy silné a nervózní, žlutozlaté barvy. Jako tiché víno nabývá delikátního aroma hrušky s lehkým nahořklým tónem. Pije se mladé a svěží.

Rabo de Ovelha
Původ: Nejstarší portugalská odrůda, kterou V.Alerte popisuje ve své knize o portugalském vinařství z roku 1771,
- Rabigatto, Carrena, Beste, Baldoeira, Camarate, Rodrigo Affonso, Rabo ed Asno (Potugalsko), Galet nemá!
Oblast kultivace: Pěstuje se ve všech jižních a centrálních oblastech Portugalska
Charakteristika: Velké, podlouhlé, pyramidální a provzdušněné hrozny. Středně velké, kulaté, zelenomodré, silně ojíněné bobule s tenkou slupkou a masitou dužinou, nakyslou chutí. Odrůda velmi rychlého růstu s velkým výnosem, potřebuje suché a teplé prostředí k dosažení plného vyzrání. Je citlivá na padlí a plíseň botrytis.
Víno: Příjemné a delikátní, velmi výrazné, se značným obsahem alkoholu, často nasládlé, zlatožluté barvy s lehkým muškátovým aroma.
Gastronomie: Sušená treska po portugalsku.

Raboso Veronese
Původ: Pravděpodobně vyšlechtěné a rozšířené v okolí Verony, jak napovídá jméno.
Oblast kultivace: Pěstuje se jen v Itálii: ve Venecii - regionu Treviso a na obou svazích údolí Piave.
Charakteristika: Velmi rozvětvené, cylindrické a velké, volné hrozny. Kulaté středně velké bobule se silnou slupkou, černomodré barvy. Venkovská odrůda rychlého růstu a velké produktivity, vyhovuje ke kultivaci v nížinách, v aluviálních půdách. Vyzrává koncem října.
Víno: Jako červené má intenzivní rubínovou barvu, se značnou aciditou a silnými taniny, je určeno k dlouhému uložení, kdy rozvíjí plnost své struktury a aroma.
Gastronomie: Skopové ragú.

Weisser Räuschlinger
Původ: Je možné, že tato stará odrůda je původem z divoké révy, pocházející z oblasti Rýna nebo Švýcarska.
- Grosser Raüschling, Offenburger (Alsasko), Drötsch, Drutsch (Falcko), Rüschling, Rüschlig, Weisser Kloepfer (Kaiserstuhl), Heinzler, Pfäffling, Zueriweiss, Weiss welsch, Rueschelin, Guay Jaune (Švýcarsko), Brauner Nürnberger (Rakousko), Melon Blanc, Lyonnaiss Blanche (Francie)
Oblast kultivace: Něco málo v Německu v Bádensku, ve Švýcarsku okolo Curyšského jezera a v údolí Limmattu. V poslední době se provádí výzkumná selekce na Vinařském Institutu ve Wedensvillu ve Švýcarsku.
Charakteristika: Středně velké, řídké až kompaktní hrozny. Kulaté, světlezelené, průsvitné bobule, žilkované a hnědě tečkované, „opálené“ v plné zralosti. Poměrně odolná odrůda proti mrazům, středně pozdního zrání a vysoké produktivity, choulostivá na plíseň botrytis za vlhkého počasí.
Víno: Delikátně ovocné s elegantní aciditou.
Gastronomie: Grilované sardinky.

Regent
Původ: Křížením odrůd Sylvánskéhor x Müller-Thurgau x Chambourcin v roce 1994 ve Vinařském Institutu v Geilweilerhofu; autor G. Alleweldt (Německo).
Oblast kultivace: Jen v Německu na 105 experimentálních parcelách v různých oblastech, celkem 12,9 ha (rok 1993).
Charakteristika: Středně velké, nekompaktní hrozny s malými, středně velkými, kulatými, modrými bobulemi; mošt lehce zabarvený. Odrůda raného rašení, středně raného zrání a středně rychlého vzrůstu. Velmi dobrá odolnost proti zimním mrazům, dává přednost příznivým místům chráněným před větrem.
Víno: Tmavě červené se značným obsahem taninu, zejména po dlouhé maceraci. Velmi se zlepší při školení v novém sudu. Zpracované na „rosé“ je tělnaté a svěží.

Regner
Původ: Křížením odrůd Gelbe Seidentraube a Gamay v roce 1929 na Vinařském Institutu v Alzey; autor: Georg Scheu.
Oblast kultivace: V Německu v Rýnsku-Hesensku a v Anglii.
Charakteristika: Středně velký, pyramidální a kompaktní hrozen, podobný Müller-Thurgau. Velké, lehce oválné, zelené bobule, šťavnaté, muškátové chuti. Bezproblémová odrůda na pěstování, rané zralosti , málo citlivá na mrazy a plíseň botrytis.
Víno: Připomíná zralý Müller-Thurgau s lehkým muškátovým tónem a nízkým stupněm acidity.
Gastronomie: Šlechtěný kozí sýr.

Reichensteiner
Původ: Křížením odrůd Müller-Thurgau x Madeleine Angevine x Weisser Calabreser v roce 1939 ve výzkumném ústavu Geisenheim (Německo); autor: H. Birk. .
Oblast kultivace: Kultivované ojediněle v Rýnsku-Hesensku v Mosel-Sarre-Ruwer, ve Falcku a v Rheingau na ploše 330 ha, zanedbatelné množství v Anglii.
Charakteristika: Velký, kónický, nekompaktní hrozen. Zelenožluté, kulaté bobule středně velkého formátu, v plné zralosti žlutě zářivé. Odrůda středně rychlého růstu a raného zrání, potřebuje hluboké půdy a dostatek vláhy, odolná proti plísni botrytis, citlivá na zimní mrazy
Víno: S delikátním buketem, s lehce květinovým tónem, příjemně kulaté, neutrální se slabou kyselinou.

Reze
Původ: Z vědeckého názvu Uva raetica lze odvodit, že pochází z římské kolonizace; botanicky patří do rodiny ryzlinků. Je to stará bílá odrůda pěstovaná ve Valais ve Švýcarsku.
Oblast kultivace: Ve Švýcarsku, kantonu Valais, v okolí města Sierre.
Charakteristika: Jednoduché, středně velké, řídké hrozny. Kulaté, žluté, lehce tečkované bobule střední velikosti s jemnou slupkou. Odrůda používaná k výrobě ledových vín.
Víno: Vinifikováno v modřínových sudech ve stylu „Solera“, dává zlatě zářivé víno, bohaté na alkohol, může se dlouho archivovat.
Gastronomie: Plesnivé sýry.

Ribolla Gialla
Původ: Domácí, původní friulská odrůda, známá od 12. století.
- Rebolla, Raibola (Itálie), Rebula (Slovinsko), Robola (Řecko).
Oblast kultivace: V Itálii jen v oblasti Friuli, jakož ve Slovinsku a v Řecku v Cephalonii a na Jónských ostrovech.
Charakteristika: Malé, pyramidální, kompaktní hrozny. Středně velké, čočkovité, žluté až alabastrové, ojíněné bobule s tenkou slupkou, měkkou dužinou s lehce astringentní chutí. Odrůda pozdního rašení s překotným růstem, dává přednost slunným místům s hlubokou půdou; poměrně výnosná, citlivá na plísně botrytis kvůli tenké slupce.
Víno: Suché, svěží, slámově žluté, s delikátním aroma do citronu.
Gastronomie: Tygří krevety.

Roter Riesling
Je to forma Ryzlinku bílého s červenými bobulemi k výrobě bílého vína. Ve velmi starých vinicích se někdy vyskytuje jako nečistá forma bílého ryzlinku. Mutace pupenů mohou zplodit tuto odrůdu.
Blauer Riesling
Trpasličí forma připomínající bílý ryzlink se slabým vzrůstem, s hrozny malého formátu a černými bobulemi. Tato odrůda obsahuje vysoké procento kyseliny a sběratelé rarit ho zpracovávají jako červené víno.

Rieslaner
Původ: August Ziegler provedl křížení odrůd Silvaner x Rieslig v roce 1921 v Bavorském Institutu ve Würzburgu.
-Mainriesling
Oblast kultivace: V Německu v několika regionech na pokusných parcelách.
Charakteristika: Středně veliké, kompaktní hrozny. Malé až střední, kulaté bobule zelenožluté barvy, se šťavnatou, neutrální, nakyslou dužinou. Odrůda pozdního zrání s vysokou aciditou, způsobilá pro vápencové podloží, málo citlivá na zimní mrazy a padlí, ale náchylná na plíseň botrytis.
Víno: Při dobrém vyzrání hroznů srovnatelné s ryzlinkem, ale vyšší kyselosti.
Gastronomie: Losos na šťovíku.

Rkatsiteli
Původ: Velmi pravděpodobně původem z Gruzínska. Jméno neznamená nic jiného než v gruzínském jazyce „červená vinice“ .
- Grouzinsky, Gruzinskij, Korolek, Rkatziteli, Tapolek, Topolek (bývalý SSSR), Rkatiteli (Rumunsko), Rkaziteli (Austrálie), Rkatzititeli (Slovinsko, Chorvatsko). Galet nemá
Oblast kultivace: Celosvětově cca 267.000 ha, z čehož 248.000 ha na území bývalého SSSR. Velké plochy v balkánských státech. Také je pěstováno v USA, ve státě New York a Kalifornii; najdeme ho i v Číně.
Charakteristika: Středně velké, cylindrické, dlouhé, kompaktní až středně kompaktní hrozny. Oválné, středně veliké bobule, žlutozelené barvy, do růžova tečkované na sluneční straně.
Víno: Plné charakteru, bohaté na aciditu, s kořenitým aroma, značně sladké.

Rotberger
Původ: Křížením odrůd Trollinger x Riesling ve Výzkumném ústavu Geisenheim v roce 1928; autor: H. Birk. Zařazení v roce 1971.
Oblast kultivace: V malé míře v německých vinařských oblastech na 30 ha.
Charakteristika: Středně veliké, kónické a kompaktní hrozny. Modročerné, ojíněné, kulaté bobule středně velkého až velkého formátu. Odrůda rychlého vzrůstu, lehce citlivá na padlí. Dobře se jí daří na středně kvalitních, hlubokých a písčitých půdách.
Víno: Červené, silné, korpulentní a svěží, světle červené rubínové barvy. Podobá se Trollingeru. Víno se zpracovává také jako šumivé.
Gastronomie: Kuře na víně.

Rotgipfler
Původ: Stará, původní, rakouská odrůda, příbuzná Grüner Vetliner a Zierfandler. Její existence je známá od poloviny 19. století.
- Rotstreifler, Reifler, Slatzki zelenac (Slovinsko).
Oblast kultivace: Hlavně v Rakousku (200 ha), v okolí Gumpoldskirchen. Najdeme ji i ve Slovinsku. Charakteristika: Velké, krátké, široké, rozdělené, kompaktní hrozny. Lehce oválné, žlutozelené bobule střední velikosti se silnou slupkou a šťavnatou dužinou. Odrůda pozdního zrání vyžaduje optimální podmínky půdní i klimatické. Je citlivá na botrytis a zimní mrazy.
Víno: Bohaté na extrát, velmi ovocné, často zcelované s Zierfandlerem. Vyšší kvality nabývá několikaletou archivací.

Roupeiro
Původ: Poprvé se o něm zmiňuje R. Fernandes v roce 1531 a předpokládá, že pochází z regionu Alentejo (Portugalsko).
- Roupeiro Cachudo, Alva, Codo, Crato Branco, Codega (Portugalsko).
Oblast kultivace: Omezuje se na region Alentejo.
Charakteristika: Velké, velmi rozvětvené, cylindrické, kompaktní, kónické hrozny. Středně velké až velké, oválné bobule s velmi tenkou až průhlednou slupkou a pevnou, šťavnatou dužinou, sladké, lehce nakyslé chuti s velkou koncentrací cukru. Odrůda překotného zrání, resistentní proti padlí, ale citlivá na botrytis. Dává přednost suchým svahům.
Víno: Delikátně ovocné, lehce aromatické, některé ročníky velmi buketní. S lehkou aciditou se pije mladé. Z pozdních sběrů se vyrábí sladké dezertní víno, bohaté na alkohol, jantarové barvy.
Ruling
Odrůda pro bílá silná vína v experimentální kultuře, obdržená křížením odrůd Rulandské x Ryzlink v roce 1955, ve Výzkumném Ústavu ve Weinsbergu (Německo); autor August Herold. Jméno vytvořené z částí jmen „rodičovských“ odrůd.

Ryzlink Rýnský
Původ: Pravděpodobně selektován mezi druhy divoké révy na Horním Rýnu. Zmínky o tom se datují z roku 1435 v Rüsselsheimu. Nejspíše se jednalo o odrůdy Heunisch a Tramín. Přes nejasnosti a další teorie o původu je zřejmé, že původ této odrůdy je německý.
- Riesling Blanc, Weisser Riesler, Rieslinger, Rössling, Rheinriesling, Moselriesling, Rheingauer, Johannisberg, Hochheimer, Klingelberger, Kleinriesling, Gewürztraube, Pfefferl, Rheinriesling (Rakousko), Gentil Aromatique, Petracine (Francie), Rieslink Renano Bianco, Reno (Itálie), Ryzlink Rýnský (Česko a Slovensko), Starosvetski (Slovinsko), Graševina (Chorvatsko), Rajnai Rizling (Maďarsko), White Riesling, Johannisberg Riesling (USA), Weisser Riesling
Oblast kultivace: Hlavně v centrální Evropě a okolních regionech. V Německu (23.000 ha), v Lucembursku (160 ha), ve Francii (3.000 ha), Rakousko (1.300 ha), dále v Jižní Evropě, na Ukrajině, Severní Americe, Austrálii a v Jižní Africe. V Čechách a na Moravě, s celkovým zastoupením přibližně 5% na celkové ploše výsadby.
Charakteristika: Kompaktní, malé až středně velké hrozny; kulaté, žlutozelené bobule s černými tečkami, zahnědlé na sluneční straně, malé až střední velikosti, ovocné, šťavnaté, sladkokyselé chuti. Odrůda s pozdním zráním potřebuje optimální podmínky. Bezproblémová kultura hodící se do všech typů zemin.
Víno: Noblesní, živé, svěží a elegantní , s typickou ovocnou aciditou. Může se uložit na dlouhá léta (samozřejmě s ohledem na ročník a původ). Odrůda může dát stejně dobře víno lehké a přímočaré, zrovna tak jako opulentní a plné ,anebo dokonce přírodní víno sladké. Nejušlechtilejší odrůda severního vinařského pásu. Ryzlinky některých německých výrobců se řadí k nejuznávanějším bílým vínům světa.

Ryzlink Vlašský
Původ: Ne zcela jasný. Nejčastěji citovaná verze hovoří o šampaňském původu, odkud se tato odrůda přes Heidelberg dostala do rakouského Štýrska; tvrdil to alespoň ampelograf R. Göthe v roce 1887, ale nelze to vědecky doložit. Také Itálie a Rumunsko jsou považovány za možné země původu. Navzdory jménu však není nijak příbuzný s Ryzlinkem rýnským.
-: Wälschriesling, Rieslink, Rizling Laski (Slovinsko), Olasz Riesling (Maďarsko), Taljanska Graševina, Bjela Sladka, Graševina, Grasica (Chorvatsko), Riesling Italico, Rismi (Itálie), Riesling Italien (Rumunsko), Italiansky Rizling (Bulharsko), Welschriesling
Oblast kultivace: Hlavně v jihovýchodní Evropě. V Rakousku (5.000 ha), V Maďarsku (2.000 ha), v Rumunsku, Bulharsku, na Moravě (v Čechách nikoli), na Slovensku, ve Slovinsku, Chorvatsku a Severní Itálii (2.100 ha ve Friuli, Lombardii a Jižním Tyrolsku).
Charakteristika: Středně velké, cylindrické, dělené, kompaktní hrozny. Kulaté, zelenožluté až medové bobule střední velikosti, tečkované na sluneční straně, s tenkou slupkou a šťavnatou sladkokyselou, ovocnou dužinou. Odrůda velmi pozdního zrání vyžaduje příznivé polohy, dobře snáší vápenaté půdy a je rezistentní vůči mrazům i chorobám.
Víno: Víno z nedostatečně vyzrálých hroznů je tenké, s vysokou aciditou. Při vyzrálých hroznech má velmi jemné, květinové aroma a vyváženou chuť. Vzhledem k dříve preferovaným vysokým výnosům a pozdnímu zrání byl Ryzlink vlašský u nás používán především jako zdroj základních vín či do kupáží pro výrobu sektů. Při současným změnách ve stylu vinařské práce má šanci dosáhnout vyšších příček kvality.
Gastronomie: Pstruh na modro

Sangiovese
Původ: Pravděpodobně nejstarší italská odrůda, pocházející z Toskánska.
- Sangiovese ad Acino Grosso, Sangiovese Dolce, Sangiovese Gentile, Prugnollo Gentile di Montepulciano, Brunello di Montalcino, Sangiovese Grosso (Itálie), Nielluccio, Nielluciu (Francie-Korsika)
Oblast kultivace: V Toskánsku Sangiovese tvoří základní složku Chianti, více na sever v Emili- Romagni se produkuje Sangiovese di Romagna. Tvoří také základní kompozici odrůd pro vína v regionech Marche, Ombria, Abruzzi, Lazio a na ostrově Elba. Jinak se pěstuje též v Argentině, Austrálii, Tunisku, Rumunsku a ve Francii na Korsice. Celosvětová produkce dosahuje 19.000 ha.
Charakteristika: Středně velké, cylindrické, lehce pyramidální hrozny. Kulaté, modročerné, bobule, středně velkého formátu a se silnou slupkou. Odrůda velmi překotného růstu dává přednost lehčím,vápencovým půdám a vhodným polohám. Je velmi produktivní, je vyzrálá ke sběru začátkem října.
Víno: Suché, lehce tanické, intenzivní rubínově červené barvy, s typickým aromatem fialek a nahořklým koncem.
Gastronomie: Zaječí ragú na víně.

Sauvignon blanc
Původ: Nejistý. Odrůda pěstovaná ve Francii po staletí, je zaznamenaná v oblasti Graves (Bordeaux) v roce 1736, v Pouilly na Loiře v 1783.
- Blanc Fumé (Austrálie, Chile, Francie, Kalifornie, Kanada, Nový Zéland, Jižní Afrika), Fumé, Sauvignon Jaune (Francie), Gros Sauvignon, Pinot Mestny Bely (Rusko), Muskat-Sylvaner (Rakousko), Muskatni Silvanec (Slovinsko, Chorvatsko).
Oblast kultivace: Ve Francii na stálém vzestupu (ze 7.028 ha v 1979 na 12.026 ha v 1988), v nejvýznamnějších oblastech jako Bordeaux a okolní regiony, v údolí Loiry i v regionech Střední Francie. V Itálii na 2.000 ha ve 37 provinciích , hlavně Venecii a Friuli. Dále pak v Jižním Tyrolsku (Itálie), ve Španělsku v Penedes, v Srbsku, Chorvatsku, Maďarsku a v České Republice (320 ha v roce 1990) a na Slovensku, v Rumunsku, v Rusku, Řecku a Izraeli. V zámoří v Kalifornii (5.400 ha), dále v Chile, Argentině, a jiných jihoamerických státech, v Austrálii a na Novém Zélandě.
Charakteristika: Malé kompaktní hrozny, se žlutozlatými, malými, kulatými bobulemi, silnou slupkou a chutí připomínající muškát. Odrůda středně pozdního rašení, s překotným vzrůstem na jaře a středně pozdním zráním. Odolává šíření ušlechtilé plísně botrytis, proto se sklízí později. Odrůda citlivá na padlí , méně na plísně.
Víno: Sauvignon blanc je základní odrůdou pro zpracování bílých vín v regionu Bordeaux, kde je scelován s víny odrůd Semillon a Muscadelle, jak typu suchých (Entre-deux-Mers, Graves), tak likérových s ušlechtilou plísní botrytis cinerea ( Sauternes, Barsac etc.). V regionu Sauternes jako mono odrůda dává vynikající svěží i bariková vína „velkého formátu“, ovocného a minerálního charakteru. V Itálii lehká a svěží vína, ve východní Evropě a na Balkáně sladká těžká. Vína produkovaná v teplém klimatu jsou méně svěží a aromatická.Na sopečné náhorní rovině Golanu (Izrael) se produkují vynikající vína „košer“ (podle židovské náboženské tradice)
Gastronomie: suché víno- teplý „Crottin de Chavignol“ (kozí sýr)

Sauvignon gris, neboli „Šedý Sauvignon“, je klonová mutace Sauvignonu Blanc. Vyskytuje se zpravidla tam, kde je rovněž Sauvignon blanc (Bordeaux, Chile) a je zpravidla používán jako doplněk cuvée.
Sauvignon vert („Zelený Sauvignon“)
Původ: Nejasný. Díky velké záměně se Sauvignonem blanc lze těžko dosledovat. Odrůda byla však evidentně pěstována v 19. stol. v Bordeaux, odkud se dostale do Chile.
-Sauvignonasse (Chile), Friulano, Tocai Friulano, Tocai Italiano (Itálie),
Oblast kultivace: Chile a italská oblast Friuli.
Charakteristika: Listy , bobule, hrozny i jejich vlastnosti jsou velmi podobné Sauvignonu blanc. Přesto nemají tyto odrůdy přímou vazbu.
Víno: Sauvignon vert je ve výrazu méně živý a ovocný, než Sauvignon blanc, má však více květinový charakter.

Savatiano
Původ: Řecko; velmi důležitá složka řeckého vinohradnictví, protože je to exkluzivní odrůda pro zpracování vín typu Retsina.
- Condoura, Dombrena Aspri, Kountoura Aspri, Ntoprena, Perachorotiko, Sakeico, Stamatiano.
Oblast kultivace: Nejužívanější řecká bílá odrůda s plochou 15.300 ha; v regionech u Soluně, ve středním Řecku a na ostrovech v Jónském moři.
Charakteristika: Velké kompaktní hrozny se zlatožlutými, kulatými bobulemi, střední velikosti. Odrůda dobře snášející suché klimatické podmínky.
Víno: Kantza, svěží víno, skoro suché, nervózní, pochází z Attiky na východ od Atén, s apelací původu a kvality „superieur“, obsahuje málo acidity. V apelaci Anchialos je scelován s odrůdou Rhoditis a v Attice s Assytriko. Pro styl Retsina se přidává při fermentaci až 10 g čerstvé pryskyřice borovice Alep, na 1 litr vína. Při prvním čiření se odstraní a víno pomalu stárne; stává se lékem proti bakteriím v zažívacím traktu. Slouží také k destilaci.

Sémillon
Původ : Pravděpodobně region Sauternes, záznamy o tom se datují z roku 1771; ve Francii málo rozšířen, kromě oblasti Bordeaux.
- Semilao (Portugalsko), Chevrier (Kalifornie, Francie), Greengrape, Groendruif (Jižní Afrika), Sauternes (Francie), Semijon (Chorvatsko, Slovinsko), Hunter River Riesling (Austrálie).
Oblast kultivace: Ve Francii třetí moštová odrůda pro bílá vína pěstována na 17.573 ha, hlavně v departmentech Gironde a Dordogne. Chile 35.000 ha, dále se pěstuje v Argentině, USA, Brazílii, v Uruguay, Bolívii, Jižní Africe, Austrálii a na Novém Zélandě, Japonsku, Itálii, Maďarsku, Chorvatsku a Slovinsku, v Rumunsku a Rusku.
Charakteristika: Středně veliké, cylindrické, kompaktní hrozny; žlutozlaté, kulaté bobule s růžovým odstínem při plném vyzrání se silnou slupkou, ale měkkou dužinou. Odrůda středně pozdní, rychlého růstu, velmi produktivní, odolná proti padlí a plísním. Suché podnebí přispívá k vysychání hroznů s ušlechtilou plísní botrytis cinerea. Šterkopískové půdy podporují jemnost vína a vápenaté podloží dává silné aroma.
Víno: Sauternes a Barsac tvoří z cca 80% Sémillon, který přináší sladkost, olejovou konsistenci a zaručuje dlouhodobou výdrž v láhvích. Víno zlaté barvy, likérové, silné, elegantní s dlouhou životností. Delikátní vůně lipového a akátového medu . U suchých vín se projevuje slabým aroma, nízkou aciditou a postrádá svěžest. Proto se zceluje s odrůdami Cabernet Sauvignon a Muscadelle. Zrání v dubových sudech mu přidává na komplexnosti.

Septimer
Původ: Křížením odrůd Gewürtztraminer a Müller-Thurgau v roce 1927 ve Vinařském Institutu v Alzey (Německo); autor: Georg Scheu. Latinské slovo „septen“ znamená sedmou vyšlechtěnou odrůdu v Institutu.
Oblast kultivace: Malé, experimentální výsadby v Německu.
Charakteristika: Malé, cylindrické, pyramidální, řídké až kompaktní hrozny. Růžové až červené, kulaté bobule malého formátu se silnou slupkou a šťavnatou aromatickou dužinou. Odrůda velmi citlivá a náročná na polohu a kvalitu podloží.
Víno: Aromatické s nízkou aciditou.

Sercial
Původ: Pravděpodobně v Portugalsku; madeirská suchá a nejlehčí vína nesou jméno této odrůdy.
- Esgana Cao, Esganoso, Esganinho, Esgana.
Oblast kultivace: Hlavně v regionu Dao. V Madeiře patří mezi vzácné odrůdy. Naopak v Austrálii se pěstuje stále s větším úspěchem, hlavně v Barossa Valley.
Charakteristika: Středně velké, silně ojíněné, nekompaktní hrozny, se zelenožlutými bobulemi střední velikosti. Odrůda středně pozdního až pozdního rašení, středně rychlého růstu, pozdního zrání. Vysoký potenciál produktivity, velmi náročná na polohu a klima, odolná proti plísni botrytis, citlivá na mrazy.
Víno: Zářivá, slámově žlutá barva. Mladá vína silně voní a jsou trpká. Po dlouhém uložení v lahvích rozvíjí lehký a ovocný buket, ale značná acidita přetrvává.
Gastronomie: Jedině jako aperitiv.

Seyval
Původ: Křížením dvou odrůd Seibel okolo roku 1930 v Saint Vallier, Drôme (Francie), autoři: Seyve a Villard.
Oblast kultivace: V malé míře ve Francii, Anglii, Brazílii, Kanadě a USA
Charakteristika: Středně veliké, cylindrické hrozny s malými, kulatými žlutozlatými bobulemi a masitou dužinou. Odrůda raného zrání a středně rychlého růstu vyžaduje příznivé polohy a půdy.
Víno: V USA se zpracovává jako suché nebo dezertní, je neutrální.

Scheurebe
Původ: Křížením odrůd Sylvánské x Ryzlink v roce 1916 ve Vinařském Institutu v Alzey v Německu , autorem je Georg Scheue.
Oblast kultivace: V Německu na 3.800 ha v Rýnsku-Hessensku, ve Falcku , v Nahe a Francích. Něco málo v Rakouském Štýrsku.
Charakteristika: Středně velké, kompaktní, podsadité hrozny. Zelenožluté, kulaté bobule střední velikosti, šťavnaté a aromatické chuti. Odrůda rychlého růstu, vhodná k pozdnímu sběru se spokojí i s vápencovým podložím. Dává přednost příznivým polohám, vhodným pro Sylvánské a Ryzlink.
Víno: Silné, suché
Gastronomie: aperitiv, pikantní masová jídla

Schönburger
Původ: Křížením odrůd Pinot Noir x Chasselas Rosé x Hamburský Muškát v roce 1939 ve Výzkumném Ústavu v Geisenheimu (Německo); autor H. Bikr.
Oblast kultivace: V malém množství v Německu v Rýnsku-Hesensku a Falcku, ale také v Anglii, v Sommersetu a Kentu.
Charakteristika: Malé, až středně velké, kompaktní, kónické , široké hrozny. Růžové až světle červené, ojíněné, lehce oválné bobule, střední velikosti, s pevnou , houževnatou slupkou a muškátovým aroma. Odrůda středně rychlého růstu, dává přednost osluněným polohám v závětří. Je raného zrání, odolná proti mrazům; je průměrně výnosná.
Víno: výrazný buket s delikátním aroma muškátu, podobné Tramínu, aromatické, ovocné a vyvážené víno.

Sousao
Původ: Portugalsko.
Oblast kultivace: Hlavně na severu Portugalska v regionech Minho, Dao a Douro. Také něco málo v Jižní Africe a v Kalifornii.
Charakteristika: Dlouhé, středně veliké, kompaktní hrozny. Černomodré, silně ojíněné bobule středního formátu se silnou slupkou a měkkou dužinou, která je šťavnatá a lehce astringentní. Odrůda středně rychlého vzrůstu a raného zrání dává přednost úrodným půdám.
Víno: Intenzivně tmavočervené až černé barvy, bohaté na třísloviny, trpké, s vysokou aciditou. Používá se exkluzivně pro zcelování při zpracování Porto.

Sultanina
Původ: Malá Asie.
- Bealo Bez Seme (Bulharsko), Cekizdecsis (Turecko), Kismis Belij Ovalnyi (bývalý SSSR), Sultanine Bijela (Chorvatsko, Slovinsko), Szultan Szollo (Maďarsko), Thompson Seedles (Austrálie, Nový Zéland, USA), Wuhebai (Čína), Kichmichi a Kandahar (Afganistán).
Oblast kultivace: Kalifornie 120.000 ha, Austrálie 15.600 ha, Chile 15.320 ha, Jižní Afrika 9.370 ha, Řecko 38.000 ha, Argentina 3.000 ha. Dále se pěstuje v Turecku, na Kypru, v Tunisku, Maroku, Afghanistánu, Indii, v zemích bývalého SSSR. V Číně v provincii Xinjiang 12.000 ha.
Charakteristika: Velké, rozvětvené, řídké hrozny s elipsovitými zlatožlutými bobulemi malého formátu s masitou dužinou bez jader. Odrůda středně rané zralosti, velmi produktivní, dává přednost suchému a teplému klima, velmi citlivá na padlí. Použití k stolnímu hroznovému vínu jakož i na sušené rozinky.
Víno: Svěží, neutrální, se silnou aciditou. Základ pro šumivá vína.

Svatovavřinecké
Původ: Nejdéle známý výskyt je z poloviny 19.století z Alsaska, kam ho přivezl z Německa Johann Philipp Bronner (1792-1864). Jméno Saint Laurent (10.srpen) pochází pravděpodobně od raného dozrávání odrůdy v měsíci srpnu (neplatí v našem klimatu).
- Laurenzitraube, Sankt Lorenztraube (Německo, Rakousko), Saint Laurent, Pinot Saint Laurent (Francie)
Oblast kultivace: Největší produkce je v České Republice (1.900 ha), v Rakousku (900 ha), něco málo v Německu. Ve Francii to není registrovaná odrůda.
Charakteristika: Středně velké až velké, široké a rozdělené hrozny. Kulaté až oválné, ojíněné bobule černomodré barvy, se silnou slupkou a velmi šťavnatou sladkokyselou dužinou. Odrůda středně rychlého vzrůstu, nenáročná na polohy a půdní podmínky, citlivá na padlí, plíseň botrytis a jarní mrazy.
Víno: Intenzivní červená, sametová a ovocná vína
Gastronomie: Srnčí hřbet na Svatovavřineckém.

Sylvánské zelené
Původ: Předpokládá se, že odrůda byla vyšlechtěna selekcí divoké révy v okolí Dunaje. Jako derivace Vitis apiana citována Pliniem roku 23 – 79 n.l.
- Grüner Silvaner, Österreicher, Franken, Silvania (Itálie), Johannisberg, Gros-Rhin, Grande Arvine (Švýcarsko), Silvain Vert, Gentil Vert (Francie), Zelena Sedmogradka, Silvanai zeleni (Slovinsko, Chorvatsko), Zoldszilvani (Maďarsko), Sylvaner (Německo, Rakousko), Franke Riesling, Monterey Riesling, Sonoma Riesling (Kalifornie).
Oblast kultivace: Hlavně v centrální Evropě: Německo (7.600 ha), Francie – Alsasko (2.600 ha), dále ve Švýcarsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii, České republice a na Slovensku, něco málo v Austrálii a v Kalifornii.
Charakteristika: Středně veliké, cylindrické, kompaktní hrozny, žlutozelené, kulaté bobule střední velikosti s pevnou slupkou. Dužina je křupavá, šťavnatá se sladkou ovocnou chutí. Velmi náročná na podmínky podloží, citlivá na zimní mrazy, pravidelně výnosná.
Víno: Celkově lehké, ovocné a neutrální. Vína z pozdních sběrů, likérová, jsou výborná jako aperitiv nebo k dezertu.
Gastronomie: Sumec.
Blauer Sylvaner
Ve starých vinicích Sylvaneru se najdou individuální keře s červenomodrými bobulemi jako kuriozita. Kaspar Steinmann ze Sommerhausenu stále šlechtí tuto odrůdu, která také dává bílé víno.

Syrah
Původ: Pravděpodobně v nejstarším vinařském regionu na světě v okolí perského města Shiraz (Šíráz). Říká se, že byla dovezena Řeky z Cyklád do vinařského regionu Hermitage na Rhôně v 6. století. Jiná teorie předpokládá, že byla přivezena křižákem jménem Gaspard de Stérimberg v roce 1224.
- Balsamina (Argentina), Bragiola, Neretto di Saluzzo (Itálie), Candine, Marzane Noire (Maroko), Hermitage, Shiraz ( (Austrálie), Biaune, Serinne, (Francie), Sirac (Maroko a Tunisko).
Oblast kultivace: Ve Francii 27.041 ha a její obliba stále stoupá. Dále se pěstuje v Itálii, Řecku, Austrálii, Kalifornii, Argentině, Jižní Africe, Brazílii a Novém Zélandě.
Charakteristika: Středně veliké, kompaktní, cylindrické hrozny. Malé, černomodré, prodloužené, silně ojíněné bobule s tenkou, ale pevnou slupkou s měkkou a šťavnatou dužinou příjemné chuti. Odrůda pozdního rašení a středně pozdního zrání. Odolná proti padlí, citlivá na sucho a plísně.
Víno: Réva z příznivých poloh dává intenzivní červené víno, bohaté na taniny, s buketem fialek a rezedy. Na jihu Francie v teplém a suchém klima dominuje vůni aroma angreštu, borůvek a malin. Odrůda s vynikajícími vlastnostmi pro dlouhé ležení, během něhož získává na struktuře a chuti. Po 25 letech archivace se špičková vína z oblasti Rhony podobají velkým vínům z Bordeaux.
Gastronomie: Srnec na pepřové omáčce.

Tamarez
Původ: Stará, lokální, portugalská odrůda.
- Gallego Dourado, Arinto Gordo, Boal Prior (Portugalsko).
Oblast kultivace: Jedině v Portugalsku v regionech Alentejo a Ribatejo.
Charakteristika: Malé, cylindrické, kónické hrozny, světle žluté, ojíněné, malé, kulaté bobule s pevnou slupkou a šťavnatou dužinou, sladké, ovocné chuti. Odrůda středně rané zralosti s velkou produktivitou, vyžaduje hlubokou a úrodnou půdu, málo citlivá na padlí a plísně. Sklizňová zralost polovina září.
Víno: Elegantní, slámově žluté, s buketem připomínajícím zralou hrušku. Většinou scelované s jinými odrůdami.

Tannat
Původ: Oblast jihozápadní Francie ( Sud-Ouest) region Béarne
- Moustrou, Madiran, Bordeleza Belcha (Baskicko-Francie), Harrague (Uruguay).
Oblast kultivace: Francie (2.891 ha), Uruguay (3.800 ha), nevýznamná v Argentině.
Charakteristika: Velké, kompaktní, cylindrické hrozny. Kulaté, modročerné bobule, střední velikosti se silnou slupkou, bohatou na barvu a šťavnatou dužinou se silným obsahem tříslovin. Velmi produktivní odrůda pozdního rašení a rychlého růstu, bohatá na alkohol. Středně odolná proti plísním, citlivá na padlí, dává přednost štěrkopískovým půdám.
Víno: Velmi kontrastní; ovocné, aromatické a zároveň velmi tanické, často se silným obsahem kyselin. Pro zaoblení tvrdosti Madiranu AOC je potřebné zrání dvacet měsíců v dubových sudech. Bývá scelován s odrůdou Cabernet Franc v proporci 60 %. Uložením na delší čas zkvalitňuje komplexnost vína.
Gastronomie: Pečená kachna.

Taylor
Původ: Byl objeven jistým farmářem jménem Cobb na začátku 19. století jako divoká réva v Cumberland Mountains (Kentucky). Cobbovu farmu pak koupil jistý C. Bullit.V roce 1840 soudce Taylor z Jericha v Henry County si povšimnul této odrůdy a pozval několik vinařů na její testování.
-Bullit, Bullet, Taylors Bullit (USA)
Oblast kultivace: Až do roku 1900 byla odrůda pěstována na severu USA, posléze byla nahrazena odrůdami s vyšší produktivitou.
Charakteristika: Malé, rozvětvené, řidší a nepravidelné hrozny. Kulaté, zelenobílé bobule různé velikosti, lehce ojíněné s tenkou slupkou a šťavnatou dužinou. Chuť je trochu trpká s tónem Lambrusca. Málo výnosná odrůda překotného růstu, dává přednost hlubokým a propustným půdám. Velmi rezistentní proti chorobám díky svému americkému původu. Ve Francii je používána jako podnoží pro evropské odrůdy.
Víno: Bíle, alkoholické a aromatické do delikátního tónu jahod.

Teinturier du Cher
Původ: Pravděpodobně stará, francouzská, divoká réva.
- Bluttraube, Färbertraube, Tintentraube (Německo), Néraut, Neurat, , Teinse, Teint, Morieu, Gros Noir a mnohé jiné (Francie), Pontiac, Pontack, (Jižní Afrika), Romé Noir (Andalusie), Uva Tinta, Bretooneria (Itálie)
Oblast kultivace: Kdysi velmi populární "barvířka", dnes zanedbatelné množství ve Francii. V Německu se najde jako směska, nebo nečistota v regionech na červená vína.
Charakteristika: Středně velké, cylindrické, kompaktní hrozny. Kulaté i oválné, tmavomodré bobule, modrošedě ojíněné se silnou slupkou a silně barevnou, tmavočervenou šťávou. Odrůda pomalého růstu a raného zrání, nevýznamně výnosná. Na rozdíl od jiných červených odrůd, není třeba macerace na zbarvení moštu; šťáva je již silně zbarvená při lisování.
Víno: Silně tanické, sloužící jedině k přibarvování při scelování s jinými odrůdami.

Tempranillo
Původ: Stará španělská odrůda, známá po staletí v regionu Rioja, pravděpodobně původem odtud.
- Aragonez, Tinta Roriz, Tinta Santiago (Portugal), Cencibel, Jacibiera, Tinto Fino, Tinto Pais, Ull de Llebre, Verdiell (Špaňelsko).
Oblast kultivace: Jedna z nejdůležitějších odrůd Španělska; velká vína z oblasti Rioja, kde zaujímá 60% celkové plochy. Velmi významná je také v jiných oblastech jako la Mancha a Estramadura. Pod různými jmény se pěstuje také v Portugalsku, v oblasti Alentejo, Dao a Douro.
Charakteristika: Velké, podlouhlé, často dvojité, prořídlé hrozny. Středně velké, kulaté, černomodré, ojíněné bobule se silnou slupkou a pevnou dužinou s lehce travnatou chutí. Odrůda středně rychlého vzrůstu, s pravidelnou výnosností a vysokou koncentrací cukru, dává přednost hlubokým, písčitým, nebo jílovo-vápenatým půdám.
Víno: Velmi hluboké, tmavě červené barvy s ovocným buketem, převládajícím tónem malin, se slabým obsahem kyselin, lehké a excelentní. Pije se mladé.
Gastronomie: Pečená koroptev.

Terrantez
Původ: Stará portugalská, lokální odrůda, pocházející pravděpodobně z provincie Douro.
-Donzelinho Branco
Oblast kultivace: Před evropskou pohromou mšice-révokazu v 19. století, byla odrůda pěstovaná ve velké míře v oblasti Madeiry, kde prakticky zmizela. Dnes se pěstuje skoro exkluzivně v regionech Dao a Douro.
Charakteristika: Malé, kompaktní, světlezelené hrozny. Odrůda  překotného vzrůstu, raného rašení a zrání začátkem září, citlivá na padlí, dává přednost příznivým polohám a ne velmi suchým a úrodným půdám.
Víno: Slámovo-žluté až žluté barvy, zářivé, bohaté na alkohol, s lehkou sladkostí a harmonickou aciditou, lehce astringentní.
Gastronomie: Grilovaná makrela.

Tibouren
Původ: Pravděpodobně z východních oblastí Středozemního moře. Na konci 17. století byla odrůda přivezena do Saint-Tropez jistým kapitánem námořnictva, jménem Atiboul. Časem bylo jméno zkomoleno na Tibouren.
- Tiboulen, Antiboulen, Antibouren, Antibois, Gaysserin, Guesserin (Francie)
Oblast kultivace: V nevelkých výměrách ve Francii, v zálivu Saint-Tropez a departmentu Var, na Azurovém pobřeží (francouzská Riviera).
Charakteristika: Kónické, středně velké až velké hrozny. Oválné, černé, sladké a šťavnaté bobule střední velikosti. Vysoce produktivní odrůda rychlého vzrůstu, raného rašení a zrání, citlivá na pozdní mrazy.
Víno: Bledě červené barvy, delikátní, jemné, nehodí se k delšímu uskladnění. Je také velmi vhodné jako stolní hroznové víno.

Tinta Amarela
Původ: Stará portugalská odrůda
- Castellao, Espadeiro, Crato Preto, Martágua, Murteira, Trincadeira Preta (Portugalsko), Tinta Amarella (Austrálie).
Oblast kultivace: Ve všech vinařských oblastech Portugalska, ale i v Austrálii
Charakteristika: Tinta Amarela se počítá mezi nejdůležitější odrůdy ke zpracování vín Porto. Také je základním odrůdou červeného Vinho Verde. Středně velké až velké, rozvětvené, cylindrické až kónické, kompaktní hrozny. Kulaté, tmavomodré bobule, středně velkého až velkého formátu se silnou slupkou a světlou dužinou. Odrůda překotného růstu a vysoké produktivity, vyžaduje hlubokou, dobře zavlažovanou půdu.
Víno: Tmavé, červené barvy.Tělnaté víno, poznamenané ovocným buketem. Velmi dobré hroznové stolní víno.
Gastronomie: Sušená šunka.

Tinata Caiada
Původ: Pravděpodobně v Portugalsku.
- Monvetro, Tinta Lameira (Portugalsko), Carcajolo, Espagnin Noir (Francie), Bonvedro (Austrálie) , Caricagiola (Itálie)
Oblast kultivace: Hlavně v Portugalsku, oblasti Alentejo v okolí města Evora. V menším množství se pěstuje na Korsice, na Sardinii a v Austrálii.
Charakteristika: Lehce rozvětvené, středně velké, cylindrické a kompaktní hrozny. Kulaté, tmavomodré, silně ojíněné, nepravidelně veliké bobule s tenkou slupkou a měkkou, nasládlou a světlou dužinou, ovocné chuti. Velmi produktivní odrůda, bez speciálních požadavků na pěstování a polohu, i když dává přednost suchým půdám. Velmi citlivá na plíseň botrytis, proto je nutná raná sklizeň.
Víno: Velmi tělnaté a bohaté na taniny, tmavočervené barvy s odleskem do fialové.

Tinta Cao
Původ: Pravděpodobně stará portugalská odrůda z oblasti Dao. V polovině 17. století se poprvé cituje v portugalské literatuře.
Oblast kultivace: Hlavně v regionech Douro a Dao. Odrůda skoro vymizela z důvodu nízké produktivity.
Charakteristika: Malé až středně velké, pyramidální a kompaktní hrozny. Malé, kulaté, fialovomodré, silně ojíněné bobule se silnou slupkou a velmi sladkou, měkkou a šťavnatou dužinou. Odrůda rychlého růstu s pozdním zráním, dobře odolává plísni botrytis; dává přednost lehčím půdám. Ne moc produktivní, ale vyznačuje se vysokou koncentrací cukru.
Víno: Hluboce tmavé, červené barvy s vysokým obsahem alkoholu. Víno komplexní struktury, bohaté a tělnaté, s ovocným buketem.

Turiga Francesa
Původ: Portugalsko
Oblast kultivace: V Portugalsku, v regionech Douro, Valpacos, Planalto, Mirandes, Encostas da Nave a Varosa. V malém měřítku se pěstuje i v Kalifornii.
Charakteristika: Středně velké, pyramidální a kompaktní hrozny. Kulaté, modročerné, silně ojíněné bobule střední velikosti. Velmi produktivní odrůda překotného vzrůstu dává přednost příznivým polohám, ale ne velmi suchým.
Víno: Rubínově červené, lehké, s nízkým obsahem kyselin, jemně aromatické a poddajné. Zpracované jako rosado (růžové), přináší delikátní aroma ovoce.

Turiga National
Původ: Portugalsko
-Tourigo, Tourigo Antigo, Tourigao, Touriga Fina, Preto Mortagua, Tourigo do Dao
Oblast kultivace: Ve velké míře v Portugalsku, v oblastech Douro, Valpacos ,Planalto, Mirandes atd. Pěstuje se také v Austrálii.
Charakteristika: Velké, rozvětvené, kónické, prořídlé hrozny. Černomodré, kulaté, středně velké bobule se silnou slupkou a šťavnatou dužinou. Odrůda rychlého vzrůstu, ale nízké výnosnosti, odolná proti padlí.
Víno: Ovocné, mocné s vysokým stupněm suchého extrátu a silného taninu, intenzivní barvy. Aroma připomíná ostružiny a černý rybíz. Je jednou z hlavních odrůd pro výrobu slavného portského.

Tramín červený
Původ: Předpokládá se, že pochází z jihovýchodní Evropy. Nedá se ale vyloučit původ z některých druhů divoké révy ve střední Evropě. Každopádně je jeho existence dokumentována v městečku Tramin (Jižní Tyrolsko) již kolem roku 1000.
- Clevener, Klavner, Christkindlestraube, Dreimanner, Dreipfennigholz, Fleischroth, Kleiner traminer, Kleinwiener, Kleinbraun, Roten Nurnberger (Německo), Savagnin Rose, Fromenteau Rouge, Gentil Rose Aromatique (Francie), Termeno Aromatico (Itálie), Tramini Piros, Fermentin Rouge (Maďarsko), Crvena Ruziva (Chorvatsko), Mala Dinka (Bulharsko),Gewurztraminer
Oblast kultivace: Francie, hlavně Alsasko (2.500 ha), Německo – ve všech vinařských regionech, také v Rakousku, Itálii - Jižní Tyrolsko, Slovensku, Kalifornii, Jižní Africe, Austrálii a Novém Zélandu. Zastoupen i v dalších zemích prakticky po celém světě. U nás dnes jen na 2% rozlohy, pro velkou pracnost a potřebu kvalitních poloh se jeho podíl dále snižuje.
Charakteristika: Malé i středně velké, kompaktní, podsadité hrozny. Malé, kulaté až podlouhlé, tmavočervené až šedočervené bobule se silnou slupkou a sladkou a velmi aromatickou, chutnou dužinou. Málo výnosná odrůda s vysokým obsahem cukru, středně pozdního zrání je velmi náročná na polohu a kvalitu půdy.
Víno: Aromatické, s typickou vůní růží a kořenitou povahou. Řadí se ke kvalitním odrůdám. Suché dobře doprovází různé paštiky, masa a sýry, přírodní sladké se podává jako aperitiv nebo k dezertu.

Ugni Blanc
Původ: Itálie, východní pobřeží Středozemního moře, region Neapol.
- Branquinha, Douradinha, Talia (Portugalsko), Trebbiano, Castelli Romani, Pracanico (Itálie), Clairette d‘ Afrique, Queue de Renard, Roussan, Saint-Emilion des Charantes (Francie), Clairette Ronde (Francie, Maroko), Unji Blan (Chorvatsko), Rossela Blanco (Maroko), Saint Emilion (Rumunsko), Trebbiano (Austrálie, Chile, Kanada, Rumunsko, Jižní Afrika, Kypr), Ugni Blanc (Alžírsko, Argentina, Austrálie, Chile, Francie, Řecko, Kanada, Maroko, Rumunsko, Jižní Afrika, Tunisko, Uruguay, Kypr)
Oblast kultivace: Celková světová plocha zahrnuje 200.000 ha. Ve Francii 102.973 ha, v Bulharsku 25.000 ha, dále se pěstuje v Řecku, Portugalsku, Rumunsku, bývalých republikách Sovětského svazu, v Kalifornii, Argentině, Uruguay, Jižní Africe a v Austrálii.
Charakteristika: Dlouhé, cylindrické hrozny, malé, kulaté, zlatožluté bobule s růžovým až červeným nádechem při úplném vyzrání na slunečné straně s tenkou ale pevnou slupkou a šťavnatou dužinou. Odrůda rychlého růstu, pozdního rašení a zrání, málo rezistentní proti mrazům, odolná proti plísni botrytis, ale citlivá na padlí.
Víno: Světle žluté, málo voňavé, s vysokým obsahem kyseliny, krátké ve finále. Často se zceluje s odrůdami Clairette a Grenache Blanc. Je základní surovinou pro výrobu koňaku.

Veltlínské zelené
Původ: Stará rakouská odrůda neznámého původu. Lze připustit, že se jedná o selekci divoké lokální révy. Geneticky je podobná Tramínu.
-Grüner, Grünmuskateller, Weissgipfler, Manhardsrebe, Mouhardsrebe, Grüner Veltliner, Zöldveltelini
Oblast kultivace: Nejpěstovanější odrůda v Rakousku (22.000 ha, 37% plochy vinic), dále se pěstuje v Maďarsku, na Slovensku, v Chorvatsku a v Německu. U nás zaujímá téměř 18% plochy a je tak rovněž nejpěstovanější bílou odrůdou.
Charakteristika: Velké, kónické, středně kompaktní hrozny, kulaté až oválné, zelenožluté bobule hnědě tečkované, velkého formátu se šťavnatou, sladkokyselou dužinou. Odrůda raného rašení, dává přednost příznivým polohám bez specifického požadavku na kvalitu půdy. Dobře odolává mrazům, citlivá na plísně.
Víno: Dává velkou paletu vín různé kvality – od stolního až po velmi kvalitní, i když vína v této třídě jsou spíše výjimkou. Tradiční rakouské „heurige“ – mladé víno, prodávané pod víchem. Typicky aromatické (lipový květ), s tónem do pepře a ovocnou kyselinou.

Veltlínské červené rané
Původ: Nejstarší doklady pocházejí z horských oblastí Savojska a Švýcarska, ale rovněž z Dolního Rakouska. Kdysi to byla velmi oblíbená odrůda pro stolní hroznové víno ve střední Evropě. Z ampelografického pohledu se patrně jedná o náhodné opylení Sylvánského zeleného pylem Veltlínského červeného. Nemá nic společného s Veltlínským zeleným.
- Rote Babotraube, Roter Malvasier, Roter Harthannisch, Frührot, Prinschtraube, Feldinger, Roter Mährer, Italienischer Malvasiner, Malvoise du Po (Francie), Valteliner Rosso (Itálie), Crvena Babovina (Chorvatsko), Früher Roter Veltliner, Malvoisie Rosé (Švýcarsko, Savojsko)
Oblast kultivace: Dolní Rakousko (přibližně 1.200 ha), trochu také Jižní Tyrolsko. Dále se pěstuje v Savojsku, ve Švýcarsku a v Německu.U nás dnes přibližně na 3% plochy vinic, s předpokladem postupného ubývání.
Charakteristika: Velké, dlouhé a husté hrozny, středně velké, kulaté až oválné, ojíněné bobule světle červené barvy s hustou sladkou a aromatickou dužinou. Odrůda s raným zráním, nemá specifické požadavky na kvalitu půdy.
Víno: Bílé, neutrální, s nízkou aciditou, bohaté na extrakt. Výhodou pro horší polohy je právě jeho rané dozrávání. Často se používá při scelování s jinými víny.

Roter Veltliner
Původ: Stará odrůda z jižní části střední Evropy. Moštová i hroznová odrůda, kdysi velmi oblíbená.
- Rote Fleischtraube, Feldliner, Dreimänner, Roter, Rotmuskateller, Raufler, Rotreifler, Grosser Traminer, Raufolica, Ranfolina (Štýrsko), Crvena valtelinka (Chorvatsko), Ryvola červená (České země), Veltelini Piros (Maďarsko).
Oblast kultivace: Kdysi rozšířená odrůda se pěstuje sporadicky v Dolním Rakousku. Kdysi se pěstovala v Jižním Německu, v Maďarsku i u nás.
Charakteristika: Velké až ohromné, husté hrozny, oválné růžové až červené, nepravidelně zrající bobule se silnou křupavou slupkou a sladkou dužinou. Odrůda citlivá na mrazy a plísně, vyžaduje příznivé polohy z důvodů nerovnoměrného dozrávání.
Víno: Bohaté na extrát a ovocné, pěstované v těžkých půdách, spíše tenké, pocházející z hubených a kamenitých půd.

Verdelho
Původ: Pravděpodobně sever Portugalska.
- Gouveio (Douro).
Oblast kultivace: Nejdůležitější odrůda pro zpracování vín Madeira, pěstuje se také na severu Portugalska v regionech Dao a Douro a také v Austrálii.
Charakteristika: Malé, prořídlé a rozvětvené hrozny, oválné, žlutozelené bobule malého formátu s tenkou slupkou a příjemnou ovocnou dužinou. Odrůda překotného vzrůstu, velmi citlivá na padlí a mrazy. Středně výnosná, dobře snáší teplé a suché polohy, aniž by ztratila aciditu.
Víno: Díky své intenzivní žluto-slámové barvě a vysokému obsahu taninu je tato odrůda určena zejména ke zpracování Porto. V Austrálii se z ní vyrábí stolní víno plného charakteru s delikátním aroma ořechu.
Gastronomie: Aperitiv.

Verduzzo Friulano
Původ: Pravděpodobně stará místní Friulská odrůda
- Verduzzo verde,Verduzzo giallo, Verduzzo di Ramandolo
Oblast kultivace: V regionu Friuli (Itálie) na cca 2.226 ha
Charakteristika: Malé, kompaktní, cylindrické hrozny. Zelenožluté, ojíněné bobule středně velkého formátu. Odrůda překotného růstu s dobrým a stálým výnosem, dává přednost hubenějším půdám na suchých svazích.
Víno: Dva typy vín lze získat z této odrůdy.V nížinách v hlubokých a úrodných půdách, bledě žlutozelené, suché s markantní aciditou, s aromatem jablek, hrušek a ořechů. Na svazích se jedná o Verduzzo Giallo, zlatožluté barvy, s bohatým tělem, často se zbytkovým cukrem a typickým aromatem medu.

Verduzzo Trevigiano
Původ: V polovině 19. století bylo přivezeno ze Sardinie.
Oblast kultivace: V nížinách okolo Treviso, na březích řeky Piave s celkovou plochou 2.581 ha.
Charakteristika: Středně veliké, cylindrické, kompaktní hrozny s oválnými, žlutozelenými bobulemi střední velikosti, s tenkou slupkou, šťavnatou a sladkou dužinou, jednoduché chuti. Vysoce produktivní odrůda překotného zrání, dává přednost kamenitým půdám na horním toku Piave, jakož i lehké pískovcové podloží.
Víno: Slámové barvy, bledé. Suché, trochu nahořklé, velmi taninové, s jemným ovocným buketem.

Vermentino
Původ: Jedná se o odrůdu Malvasie, původem z Madeiry, rozšířenou přes Španělsko na Korsice a poté v Ligurii, pravděpodobně ve 14. století.
-Carbes, Carbesso, Garbesso, Malvoisie a Gros Grains, Malvoisie en Corse, Rolle, Varlentin (Francie).
Oblast kultivace: Ve Francii na Azurovém pořeží a na Korsice. V Itálii hlavně v Ligurii a na Sardinii. Je také rozšířena v Portugalsku a na Madeiře.
Charakteristika: Velké, kónické, středně kompaktní hrozny, podlouhlé, ojíněné, žlutozlaté bobule střední velikosti s tenkou slupkou, s ovocnou a sladkou dužinou. Dobře a pravidelně produktivní odrůda rychlého vzrůstu, citlivá na plíseň botrytis, nemá specifické nároky na kvalitu půdy.
Víno: Suché, trochu nahořklé, s jemným buketem, přechází na slámově-žlutou barvu již při krátké archivaci, dobré stolní víno.
Gastronomie: Bouillabaisse.

Vernaccia di San Gimigniano
Původ: Jméno pochází zajisté z latinského Vernaculus, což znamená „domorodé, lokální“. První citace v literatuře se objevily v dokumentech z roku 1278.
Oblast kultivace: Naprosto exkluzivně v okolí města San Gimignano na 400 ha.
Charakteristika: Velké, kompaktní, pyramidální hrozny. Středně veliké, žlutozelené až jantarové, ojíněné bobule čočkovité formy, se silnou slupkou a dužinou neutrální chuti. Odrůda překotného vzrůstu, konstantního a vysokého výnosu s pozdním zráním, dává přednost úrodným, hlubokým půdám.
Víno: Jiskřivé slámově-žluté, suché, velmi alkoholické, s buketem do travin a koření.

Villard Blanc
Původ: Křížením odrůd Seibel 6468 x Seibel 6905 ve Francii v Saint-Vallier.
Oblast kultivace: Na ústupu ve Francii (21.000 ha v roce 1968, 2.776 v roce 1988), v regionech Jih a Jiho-Západ, rozsáhlá produkce v Brazílii.
Charakteristika: Odrůda středně pozdního zrání, překotného růstu, s vysokým výnosem. Počítá se mezi nejlepší francouzské hybridy.
Víno: Slámové barvy, lehké, aromatické, nahořklé, dobré stolní víno.

Villard Noir
Původ: Křížením odrůd Seibel 5053 x Seibel 6905 v Saint-Vallier (Francie). Autor: Bertille Seyve-Villard.
Oblast kultivace: Ve Francii je nejpěstovanější hybrid – přímý nosič. Na ústupu z 30.000 ha v roce 1968 na 2.537 ha v roce 1978.
Charakteristika: Odrůda středně raného zrání a středně rychlého růstu, s pravidelným výnosem, dobře odolná proti padlí a plísni botrytis.
Víno: Bohaté na alkohol, tmavočervené, s vysokým obsahem taninu. Nevyrábí se jako jedno-odrůdové. Slouží k výrobě destilátů.

Viognier
Původ: Neznámý. Produkovaná odedávna na terasách AOC Condrieu ve Vérin a v Saint-Michel na pravém břehu Rhôny.
- Petit Vionnier, Viogne (Francie).
Oblast kultivace: Ve Francii, hlavně v departmentu Rhône a v jihozápadních regionech. Pěstuje se také v USA (Kalifornie a Georgia) a v Brasílii. Charakteristika: Středně veliké, kompaktní hrozny, malé, kulaté a podlouhlé bobule se silnou slupkou a dužinou s lehkou chutí muškátu. Odrůda raného rašení a středně raného zrání, s překotným vzrůstem a pravidelným výnosem. Dost odolná proti padlí, ale citlivá na plíseň botrytis. Nemá ráda sucho a větry. Víno: Hluboce zlaté barvy, komplexního aroma manga, meruněk, medu s vůní lípy a kdoule.

Wildbacher (modrý)
Původ: Stará, rustikální, štýrská odrůda. Jméno může pocházet od vesnice Wildbach z Deutschlandbergu.
Oblast kultivace: V zanedbatelném množství (230 ha) v západním Štýrsku (Rakousko).
Charakteristika: Středně velké, kompaktní, rozdělené hrozny. Tmavomodré, ojíněné, kulaté bobule střední velikosti s tenkou slupkou a nakyslou, ovocnou dužinou. Odrůda raného rašení je odolná proti zimním mrazům, ale citlivá na jarní mrazy. Malá odolnost proti chorobám omezují produktivnost.
Víno: „Schilcher“ světle červené, trpké a tenké; velmi ovocné.

Witberger
Původ: Křížením odrůd Trollinger x Riesling v roce 1928 ve Vinařském Institutu v Geisenheimu; autor: H. Birk.
Oblast kultivace: Po periodě výzkumu a pokusného pěstování byla odrůda autorem vyřazena.
Charakteristika: Středně velké, kónické, málo kompaktní hrozny. Žlutozelené, ojíněné, kulaté bobule středního formátu s tenkou slupkou. Odrůda překotného vzrůstu a pozdního zrání je citlivá na plíseň botrytis.
Víno:Bílé, neutrální s vysokou aciditou, hodí se k zpracování šumivého vína.

Würzer
Původ: Křížením odrůd Gewürztraminer x Müller-Thurgau v roce 1932 v Zemském Institutu v Alzey; autor: Georg Scheu. Zařazeno v roce 1978.
Oblast kultivace: V Německu (100 ha, hlavně v Rýnsku-Hesensku)
Charakteristika: Středně velké, řídké hrozny. Žluté až zlaté, kulaté bobule střední velikosti s aromatickou, sladkou a velmi chutnou dužinou. Odrůda raného zrání je vcelku nenáročná na polohu a půdu; je citlivá na zimní mrazy.
Víno: Plné aromatické víno z raného sběru, z pozdních sběrů se získávají vína vysoké kvality. Zpracované jako likérové se podává jako aperitiv.

Xarel-lo
Původ: Stará, katalánská odrůda.
-Pansa Blanca, Xarello
Oblast kultivace: Ve španělském Katalánsku na 8.879 ha
Charakteristika: Malé, rozvětvené a nekompaktní hrozny s zelenožlutými, kulatými bobulemi středního formátu. Odrůda raného rašení, pozdního zrání, je citlivá na plísně, středně produktivní.
Víno: Zlatožluté, bohaté struktury, alkoholické s vysokou aciditou. Má vysoký potenciál v archivaci. Většinou je scelované s odrůdami Macabeo a Parellada pro zpracování jak tichého, tak šumivého vína.

Xynomavro
Původ: Řecko
Mavro, Naussis, Mavro Naoistyro, Niaoisa (Řecko), Nyoistino, Pipolka, Popolka (Makedonie), Mavrud (Bulharsko)
Oblast kultivace: Řecko, v regionech Tessaloniki, dále v Makedonii a Bulharsku.
Charakteristika: Velmi produktivní odrůda pozdního zrání, trpí suchem.
Víno: Tělnaté, tanické víno se značným obsahem kyseliny, s dobrým potenciálem ke stárnutí
Gastronomie: Srnčí pečeně.

Zierfandler (červený)
Původ: Do DolníhoRakouska se pravděpodobně rozšířila na začátku 19. století z oblasti jezera Como v Severní Itáli.
-Spätrot, Rubiner, Gumpoldskircher (Rakousko), Zarjevina (Chorvatsko), Roter Ziernfandler
Oblast kultivace: Dolní Rakousko a Itálie (Lago di Como)
Charakteristika: Středně velké, cylindrické, velmi kompaktní hrozny. Kulaté, na sluneční straně narůžovělé, v plné zralosti tmavočervené hrozny středně velkého formátu s tenkou slupkou. Odrůda s velmi pozdním zráním, citlivá na mrazy, dává přednost příznivým polohám a dobře snáší vápenaté terény, citlivá na plíseň botrytis, je odolná proti padlí.
Víno: Velmi kvalitní, s vysokým extraktem, ovocnou aciditou a delikátním buketem. V klasickém provedení je scelováno s odrůdou Rotgipfel.

Zweigeltrebe
Původ: Křížením odrůd Frankovka x Svatovavřinecké ve Spolkovém Institutu v Klosterneuburgu (Rakousko) v roce 1922; autor Fritz Zweigelt.
-Rotburger, Blauer Zweigelt
Oblast kultivace: Dnes nejrozšířenější modrá odrůda v Rakousku, od šedesátých let 20. století též na Moravě.
Charakteristika: Keř opticky podobný Frankovce. Středně velké až velké, kompaktní hrozny. Oválná, tmavomodrá bobule středního formátu s tvrdou slupkou a šťavnatou dužinou. Velmi produktivní odrůda raného zrání, s nízkou odolností proti padlí, plísním a jarním mrazíkům. Naopak dobře odolává zimním mrazům a nemá specifické požadavky na polohu a typ půdy.
Víno: Při vyšších výnosech poměrně světlé, hrubší, s drsnou aciditou. Je-li vyzrálejší, nabývá barvu bordeaux a statnější strukturu; stylově připomíná Svatovavřinecké.
Gastronomie: Hovězí pečeně na bylinkách.